Strážníky zaměstnávají opilci

1. 6. v 15 hod. Žádost z vlakového nádraží o vykázání nepřizpůsobivých osob, které se zdržovaly v odstavených vagonech a v přilehlé budově. Zde ničily majetek ČD a dále tu údajně přespávají. MP přislíbila častější kontroly. V době oznámení však nikoho na místě nezastihla, ani poté po dalších kontrolách.

1. 6. v 15.30 hod. Dlouhé prsty měl 13 letý chlapec. Odcizil v místním supermarketu sladkosti za 10 Kč. Byl převezen k rodičům, kteří byli o celé věci obeznámeni.

1. 6. ve 22.30 hod. Rušení nočního klidu na sídlišti Větrník nedalo lidem spát. V ulici K Vodárně se pořádal „mejdan“. Hlasitá hudba a pokřikování na balkonech. Vše ukončili strážníci s majitelem bytu.

2. 6. v 15 hod. Dopravní nehoda u zámku. Jednalo se o srážku osobního vozidla a motorkáře. Nehodu zavinil řidič OV tím, že nedal přednost. Na místo přijela rychlá záchranná služba, která odvezla do nemocnice v Příbrami řidiče a spolujezdce motocyklu s lehkými zraněními.

3. 6. v 10 hod. Nahlášena krádež stromků a ostatní zeleně ze Šmelcovny. Zloději se dostali na pozemek plotem, který si předem rozpletli. Způsobená krádež se vyšplhala na částku převyšující 40 tisíc Kč.

3. 6. v 19 hod. Vedle scateparku děti rozbíjely láhve. Dva chlapci r. 1999 a 2000 se podivně bavili rozbíjením skleněných lahví. Když spatřili hlídku, dali se na útěk. Ale byli zachyceni. Nejenže museli po sobě skleněnou spoušť uklidit, ale o svém jednání byli informováni i jejich rodiče.

4. 6. v 18.45 hod. Opilý muž ležel na parkovišti na Větrníku. Byl odvezen na Vlašku, kde bydlí. Ale ještě o něm bylo slyšet o hodinu později, strážníci ho opět odvedli domů, ležel totiž v právě napršené louži nedaleko svého bydliště a hrozilo mu prochladnutí a utonutí.

5. 6. v 15.10 hod. Zraněný muž krvácející z rány na hlavě byl nalezen v ulici Jáchymovská. Muž se nacházel ve velmi silně podnapilém stavu a zranění si způsobil sám, pádem na zem. Byla zavolána RZ. Další muž – známá firma – se v podnapilém stavu nacházel přímo na vozovce v ulici Rosovická.

8. 6. museli strážníci zasahoval v ulici Nová, kde přímo u domu ležel muž v „náladě“. Byl z místa vykázán.

8. 6. v 16.30 hod. Na Hradci někdo uvázal ke stromu německého ovčáka a v klidu si odjel. Pes vyl na celé okolí, až si toho všimli výletníci, pohybující se v lesích. Strážníci psa převezli do záchytného zařízení při MěÚ Dobříš. Jedná se o černou fenu.

9. 6. Napil se a najedl, ale k placení se neměl. Stalo se v Modré kočce. Muž byl strážníky ztotožněn. Později bylo zjištěno, že to samé provedl výtečník i v restauraci Na Prachandě a v pivnici Heinz. Muž byl zadržen a předán PČR, která ho odvezla na záchytku, pro jeho silnou opilost.

9. 6. strážníci opět volali rychlou záchrannou službu, která ošetřila muže na Dukelském náměstí, opět se jednalo o opilou osobu – muže.

11. 6. Vandalové poničili v Lipkách u tenisových kurtů velký betonový květináč, který převrátili a dále odsunuli betonové zátarasy. Svoji energii by mohli jistě využít užitečněji.

12. 6. ve 24 hod. Dopravní nehoda se zraněním se stala v ulici Pražská (u Shell). Strážníci zajišovali silniční provoz do příjezdu dopravní policie Příbram a poté až do následného odtahu porouchaných vozidel.

14. 6. v 17.20 hod. „Botičku“ strážníci použili na osobní vozidlo v ulici Za Poštou. Řidič vozidla nereagoval na výzvy MP. Stál v zóně bez karty a s vozem jezdil, i když neměl platnou TK. Kamerový záznam vše potvrdil. Případ je prozatím v šetření.

15. 6. v 6 hod. ráno. Rozházené a poražené dopravní značky. Přenosné dopravní značení rozházel neznámý vandal u kulturního domu a v části Mírového náměstí. Strážníci značky uvedli do původního stavu.

16. 6. už v dopoledních hodinách ležel u prodejny COOP na náměstí opilý muž z Milovic.

21. 6. Zničená houpačka na dětském hřišti u kina. Strážníci její část odvezli k opravě. Je třeba konstatovat, že houpačky jsou určeny pro mladší děti a ne pro odrůstající mládež, která pochopitelně „má o nějaké to kilo více“… Provozní řád dětského hřiště by si měl přečíst každý návštěvník. Dozví se i to, že se na dětském hřišti nesmí požívat alkoholické nápoje a kouřit.

21. 6. ve 22.50 hod. Rušení nočního klidu – intenzivní štěkání psa nedalo spát rodinám na Mírovém náměstí. Promluveno s majitelem psa. Přislíbil nápravu.

28. 6. ve 14.00 hodin Zasahovalo se na úřadu práce. Hlídka MP byla přivolána na Úřad práce v Dobříši. Přivolaná hlídka na místě zjistila od pracovnic ÚP, že přítomný muž r. 1963, bytem Dobříš, pokřikuje hlasitě po budově, je silně podnapilý, což činí pravidelně při každé návštěvě Úřadu práce, a domáhá se razítka od uvedených pracovnic. Hlídka muže důrazně upozornila, aby opustil budovu. Další návštěva na Úřadu práce mu byla doporučena v určitém termínu, ale ve střízlivém stavu.

– Tento měsíc strážníci předali majitelům jejich ztracené mobilní telefony. Stalo se 3×.

– Taktéž se nalezly 3 peněženky, jejich majitelé si je již vyzvedli.

– Občané na MP donáší nalezené a opuštěné ptáky, jedná se většinou o poštolky. Strážníci každý případ konzultují s pracovníky Stanice pro opuštěná a zraněná zvířata ve Voticích.

Strž. Alena Kovaříková, zástupce velitele MP Dobříš 

V každém lepším knihkupectví...

... a knihovně už mají Širokého.

Pokřtěno 12. června 2012.

Najdete například tu.

A již brzy ve Vaší domácí knihovně.


Ukázka (zavádějící Motto) - vybral (marketingově zběhlý) Zámek:


MOTTO


Jako matná víra ve tmě
anděl ved mě
ožralého do hospody
ve dne

Fara a jak si na takovej barák vydělat

V minulém příspěvku jsme mohli vidět fotografie, na kterých trojka dobrodruhů navštívila Café Fara. Náhodou jsem narazil na povídání o tom, jak krásně teď faru rozšířili a vyšperkovali (moje jediná výhrada je, že bych na jejich místě vyházel ten nemožnej kovanej zahradní nábytek). Prohlížejte ZDE.

Meditace nad obrázky fary a dalších krásných baráků mně přivádí na otázku: Jak si na tohle všechno krucipísek vydělat? Mluvil jsem včera s tátou a ten to vidí snadno. Povídal, že už delší dobu při pohledu na naši rodinu nechápe, proč se nepustíme do vydávání časopisu. Má pro ten časopis název, má i vágní představu o tom, co by bylo obsahem. Nulovou představu má však o distribuci a vůbec finančním zajištění, což nic nemění na jeho skálopevném přesvědčení, že by to šlo.

Polemizoval jsem s tátou a během našeho hovoru od něj nezaslech nic, co by mé pochyby jakkoli nahlodalo. Zapůsobilo na mě jen jeho opravdu pozoruhodně neochvějné přesvědčení, že to není blbost. A tak jsem pocítil, že jsem asi už nějak starej a pomalej a zkostnatělej, když už nedokážu jen tak snít a věci prostě dělat (viz čínské moudro napravo). Jak to tedy zaonačit s tím vyhnaneckým časopisem? Povězte. Jak táta opakovaně řekl: "je třeba to přesně trefit". Takže, co myslíte? Jak na to?

Letos aktivně!

Kolegové, minulost byla jaká byla. Nejsme s ní spokojení. Očekávali jsme víc výletů, víc poznávání cizích krajů, víc zážitků. Aby právě probíhající sezona nekopírovala minulou, vyzývám k zahájení plánování akcí 2012. Složení je jasné: Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Na tom není co měnit, zbývá jen zodpovědět kdy a kam. Kolegové, očekávám vaše návrhy.

K podráždění představivosti a paměti použijte TENTO odkaz.

Vybředněme ze splínů

Protože už mé srdce nemůže snést pohled na rodný, ztracený dům, publikuji něco pro pobavení. Třebas to není sranda úplně vkusná a lze vznést na takové nechutnosti spoustu námitek... Avšak právě sme s bystrozrakým odevzdali návrhy redesignu jednoho nejmenované časopisu pro sestřičky a tak máme chuť zapomenout a posunout se dál. Snít o tom, že je tu léto, postáváme v cizí zemi u baru a po očku merčíme krásné blondýnky, brunetky a zrzky.

Obchůzka; Rodný dům

Obchůzka

Když jsem se přiblížil k místu, kde obzor
půlil můj rodný dům, zpomalil jsem
a došel až na to místo...

Málokoho by nedojala jeho vlastní vzpomínka,
kterou nezapomněl, která tedy zřejmě stála za to,
která proto stále stojí za to – za tím významnější,
čím menší námahu k rozpomenutí,

za procházku okolní krajinou, kde obzor
neodhaluje zhola nic, jen halí,
těžko se nám pobíhá po pozemcích sousedů,
kteří jsou zrovna u nás
a jejichž vzdálený magnetismus
zapaluje pavučiny všude, kde se dotkneme,
slepice vláčí nahoru po zdech a přes střechu,
z vyčerpané studny
ozval se poslední hrabavý štěkot,
a najednou průvan, směrem dovnitř.

Pro vlhkost nasátou jen tak ze vzduchu
ztěžka otevírané dveře, jejich dřevo
odrolené vlasem uvízlým v laku futra,
otvírané dovnitř proti dvěřím uvnitř otevíraným ven,
dveře, které nahradily zmoklé staré dveře otvírané ven,
nejlevnější nové dveře, na všechno se dá myslet dokola.

U Císařů, hned vedle, nalevo,
– světové strany jsme neurčovali, levo domu
bylo víc, i když jsme tím vzpomínali každý něco jiného –
(hledat v tom smysl není součástí mé vzpomínky)
u Sousedů, ostatní byli přes silnici
nebo přes vyvlastněný pozemek,
tam se děly cizí, soukromé věci, my jen pobíhali
po naší části jejich střechy.

Prošel jsem i přes ten pozemek,
přesněji přes bývalou stodolu a konírnu, kde jsme si hrávávali
až do restituce, ta z nás udělala pamětníky
v devíti, osmi a čtyřech letech – já jsem ten druhý.
Stačilo tam jednou šlápnout, aby se v tom místě
pomačkaly zmoklé trsy trávy, ještě zažloutlé
výkaly našich, teď již propuštěných, psů. Paní Kohlíková
mohla by snadno poznat, že jsem tu byl
a neměl co dělat,
kdyby sem chodila jindy než na ořechy.

Ale my uměli po těch stromech běhat
jako po úplné rovině, takže když jsme spadli
cítili jsme se trapně, nikdy na vině.

–

Ale teď vážně, někam patřit,
je k tomu, na to vzpomínat,
k dětství, dospívání, ke kousku dospělosti
a když si vzpomeneš i na stáří –
je to takové zmenšující se kolečko
a na moravě kotóč.

Všichni ještě žijete,
– vždyť se modlím –
ale blbě si vás pamatuju.


Rodný dům

Za chvíli budu sedět, ale
možná jsem raději již seděl
uprostřed parcely určené pro zastavění skladem,
zatím v ještě neopuštěném, prodaném rodném domě,
v židličce pro dávné krmení mne a mých sourozenců,
do které už mi nepasoval zadek, zabraný do myšlenek,
které mi nedělaly dobře.
V místním rozhlase začali hrát
Phila Collinse nebo Philla Colinse,
co nevidět přijede pojízdná prodejna, zpíval,
stačila chvíle poslechu a myšlenky, které mi nedělaly dobře
pohltila má duše. Bylo to anglo-americky příjemné,
jakoby všechna ta smrt, byla jenom mou blízkou,
ale již vzdalující se budoucností.