Malé dítě si hrálo se sirkami a omylem zapálilo oheň v krbu. Stalo se to v zimě, když z Ruska zastavili přívody plynu a teplárna přestala topit. Navíc nebyl v místnosti příjemný dostatek světla a také komín už začínal dlouhým odpočinkem plesnivět. Dítě od ohně včas ustoupilo a v teple přečkalo několik hodin, až do návratu obou rodičů. Ti se ihned všemu dovtípili a sirky od té doby začali schovávat na bezpečnějším místě.
Dítě rostlo a jak dospívalo, setkávalo se se sirkami čím dál tím častěji. Jednou, těsně před tím, než nadobro přestalo být dítětem, si koupilo v trafice sirky a zapálilo táborový oheň na jednou letním táboře. Ostatní děti vše sledovaly s tím větším obdivem, čím byly mladší. Některé děti, ty středně staré, neohromila už ani tolik samotná hra s ohněm, jako nákup sirek v trafice. Byly přesvědčeny, že kdyby ony šly teď do trafiky, odmítl by jim prodavač sirky prodat, protože jsou nebezpečné. Prodavač v té trafice už byl dospělý a prodával sirky skutečně jen těm dětem, kterým již bylo alespoň patnáct let, nebo tak vypadaly.
11.07.09
Napínavá pohádka o sirkách
Vystavil/a
Tomáš Gabriel
v
11:08
rubrika vyhnanství
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
chválím a vskutku se mi to líbí. Jen kdo to psal? tipnul bych širokého..ale kdoví. Oceňuji, jak je to krátké... fragmentární... jakoby se chtělo nakonec číst něco na způsob: Ukázka z románu BŘEH A DÁLKA belgického prozaika Soorgerse Aldonta, který v překladu Alexandra Plečka chystá k vydání nakladatelství Hynek.
Mé autorství se nezapře, to nezapírám. Žel na písmáku jsem byl krutě nepochopen, prý to není ale vůbec napínavé.
Okomentovat