Hledám si místo a jsem zdrblá
nervózně přecházím a brblám
topíme na dluh a je chlad
je třeba jít a vydělat
Curiculum vitae
Já su z Rosic, víte?
Hledám si místo v tomto kraji
drátkuju šiju plstím pájím
topíme na dluh a je mráz
musíme jíst, nesmíme krást
Curiculum vitae
Já su z Rosic, víte?
Zavolal mi úřad práce
že tam na mě čeká práce
a že topí na přepážce
sešly jsme se na přepážce
Curiculum vitae
Já su z Rosic, víte?
Nová práce vkus mi tříbí
v lese kácím suchlé dříví
Topím dětem padlým chvojím
o život se nic nebojím
Curiculum vitae
Já su z Rosic, víte?
15.01.09
Curiculum vitae
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
5 komentářů:
ale to je krásná píseň!
opravdu!
jedině se mi nezdá sloka
Zavolal mi úřad práce
že tam na mě čeká práce
a že topí na přepážce
sešly jsme se na přepážce
ted kdyz to slysim znovu, uz to chapu.. jako co na te prepazce..aha.. ale vzhledem k tomu, že by to mělo být vysíláno v celé zemi ve všech populárních rádiích a snad i v esu, bych to možna škrt!
jinak at to borka s klavirem zhudební
refrén je paradni!!!
Díky ti za slova nesmělého uznání, leč tato hříčka zůlstane jen hříčkou, nejedná se o text hudební - je to totiž text dosti nezpěvný. Je věnován zámkovi pro jeho potěchu i posílení na cestě za pracovním vytížením.
Sloupek z mého blogu (při plstění sleduji SVM)
situace jest
continue...
...now:
Postaveno na sloupek
Jednoho rána jsem nad sebou přimhouřila oko. Tlusté brýlové obroučky ještě svobodně spočívaly na nočním stolku a tak mi nezbylo nic jiného, než prohlížet si pokoj zpaměti. Měla jsem být míň vtipná, to je jisté. A taky méně upřímná, to zadruhé. A hlavně jsem měla být úplně někdo jiný, někdo, kdo má praxi, nebo ještě lépe praxe, kdo už někde byl, něco viděl, něco učinil a to vše si napsal do svého kurikula pod tlusté „dosavadní pracovní zkušenost“.
Dneska nafotím tři nové kousky, jedno na zakázku, dvě zbrusu nové. Tři snímky na ručním velkolosinském papíru z různého makro pohledu a jeden na modelce, tedy té pohledné černobílé vyvinuté slečně, kterou si na to půjčuji neznámo odkud, protože taková po světě totiž neběhá. Dojem bude perfektní. Očekávám alespoň pět pochvalných komentářů a dva až tři nové nadšence. Tady už umím být tahleta asertivní, sebevědomá a vědomá si svých schopností. Tady už mám za sebou nějaký úspěch a cítím se jistá v papučích. Ale tady o nic nejde, nemusím uspět, nemusím udělat dojem...
V tom kufříku je ještě povážlivě hodně volného místa. Skoro se mi zdá, že kdysi, když býval narvaný k prasknutí, musel se mi kdesi na ulici rozevřít a vysypat na chodník, nebo spíše uletět do všech stran, protože sny bývají lehké jako vánek, o zem sebou tlučou jenom obavy. Teď, když si jednou za delší čas, ukládám do něj nový sen, lze jej snadno zavřít, protože je poloprázdný. Někde se mi tam rozvaluje takový ten bláhovec, který by chtěl být nezávislý, sám pro sebe a za sebe, tvůrčí a šťastný. Prý by to šlo, šeptává skrz rozedraný karton, ale věřte mu, když máte platit nájem, splácet auto a připravovat svatbu. A tak jsem mladá, nadějná, ač nezkušená, děsně asertivní, prácechtivá a když si mě pozvete na pohovor, možná už nebudu ani přespříliš vtipná. No fakt.
Zámku, vykašli se na Brno a pojď do Prahy, tady je neziskovek... A taky si budem moct navzájem hlídat děti a půjčovat oblečky a kočárky pro mimina a tak!
Okomentovat