Hoj bujná svobodo, mám-li tě dosti! To by mne zajímalo, co toto skoro staročeské zvolání znamená. Juchám si, že mám svobody dosti, nebo pochybuji o tom, zdali mám svobody dosti? Možná obojí. Juchám si, že mám svobody dosti, o čemž pochybuji. Takové pocity mohou být pro ženatého člověka, muže typické. Ovšem jen pokud "je ten typ". vpravo nahoře visí báseň pro tento den. Tato báseň je neaktuální. Ne, že by se nehodila pro tuto chvíli, ale není v tak říkajíc ostré verzi, pročež jen pramálo zařezává. Bratr sem hodil hned první nástřel, text ale postupně uzrál a dozrál do podoby trochu jiné, což je třeba respektovat - a to neříkám jen proto, že se jedná o mou báseň, to vyžaduji samozřejmě z principu. Nuže toto je skutečný originál textu, kterého je ten vpravo nahoře jen předpotkem.
Loučení se svobodou
Jožkovi a Kamile
Plechová hala s komínem
jako by tu stála vždy.
Stojí ale jen navždy
někdy od zimy.
Připomíná ti kostel,
podobně jako jí – někde jinde –
připomíná kostel
plechovou halu s komínem.
Vy jste ale již připraveni
a proto nic z tohoto obrazu nebudete brát za své,
leda kouř svobody ve svatebních šatech,
které se na zbytek života vyvěsí...
Samozřejmě bych chtěl dodat, že báseň byla počata na Jožkově poslední svobodné vyjížďce osobákem a je věnována novomanželům, aby se do těch čítanek taky nějak dostali. Velmi dlouhému a princezně k jejich sňatku gratuluji.
24.09.10
Loučení se svobodou
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
5 komentářů:
Děkuji za gratulaci k sňatku i za báseň, za sebe i za muže. Ráda bych však dodala, že pravou svobodu člověk se vstupem do manžeství neztrácí, ale nalézá.
Pravá svoboda je totiž být, co k čemu! Jsem dospělý a tak si to plně uvědomuji, je to skvělý pocit dobře žít, nebýt pošetilý, neplýtvat energií na blbosti. Musím se smát tomu dřívějšímu já...
Ale teď vážně. Vidím vás jako svobodné právě proto, že ono nic neberete za své. To je ta svoboda, na kterou upozorňuješ. Loučení se svobodou v názvu se týká čistě toho obřadu, tradice loučení se svobodou. Je v tom dospělost právě proto, že je v tom přiznaná nadsázka.
JO jo, krása a díky. Bohužel se ale nemohu zbavit dojmu, že předchozí verze je lepší..
ale to je asi tím, že jsem se do té básně před časem celkem vžil. A tedy se stala součástí mých vzpomínek, které teď nová verze narušuje.
Když na to tak zpětně koukám, bratře, musím uznat, že ani ta první varianta není k zahození, dokonce mi už ani nepřipadá špatná, jak mi tuhle připadala. Jsem zkrátka typický rozervaný nevyzpytatelný bohém.
Okomentovat