... a knihovně už mají Širokého.
Pokřtěno 12. června 2012.
V minulém příspěvku jsme mohli vidět fotografie, na kterých trojka dobrodruhů navštívila Café Fara. Náhodou jsem narazil na povídání o tom, jak krásně teď faru rozšířili a vyšperkovali (moje jediná výhrada je, že bych na jejich místě vyházel ten nemožnej kovanej zahradní nábytek). Prohlížejte ZDE.
Meditace nad obrázky fary a dalších krásných baráků mně přivádí na otázku: Jak si na tohle všechno krucipísek vydělat? Mluvil jsem včera s tátou a ten to vidí snadno. Povídal, že už delší dobu při pohledu na naši rodinu nechápe, proč se nepustíme do vydávání časopisu. Má pro ten časopis název, má i vágní představu o tom, co by bylo obsahem. Nulovou představu má však o distribuci a vůbec finančním zajištění, což nic nemění na jeho skálopevném přesvědčení, že by to šlo.
Polemizoval jsem s tátou a během našeho hovoru od něj nezaslech nic, co by mé pochyby jakkoli nahlodalo. Zapůsobilo na mě jen jeho opravdu pozoruhodně neochvějné přesvědčení, že to není blbost. A tak jsem pocítil, že jsem asi už nějak starej a pomalej a zkostnatělej, když už nedokážu jen tak snít a věci prostě dělat (viz čínské moudro napravo). Jak to tedy zaonačit s tím vyhnaneckým časopisem? Povězte. Jak táta opakovaně řekl: "je třeba to přesně trefit". Takže, co myslíte? Jak na to?
