31.10.08

Havelka je operní génius

Tak jsme se zámkem zas jednou vyrazili do divadla, do samotného Národního divadla v Brně a ne jen tak na ledacos! Na nové operní dílo od režiséra Ondřeje Havelky, recenzemi vychvalovanou propojeninu dvou menších oper Gianni Schichi od Giacoma Pucciniho a Komediantů od Ruggera Leoncavalla.

Libreto se nám zdálo být vcelku slibné, jméno dirigenta osvědčené, přehled sólistů uspokojivě vyrovnaný. První z oper byla žánru komediálního, zaujaly především na operu nevšedně bohaté herecké výkony. Pěvecky vyčnívala snad jen pěvkyně pějící Zámkovu oblíbenou árii O mio babino caro.



Po přestávce přišla druhá z oper, tentokrát tragická. Finta byla v tom, že první představení bylo jakoby hráno před vesnickými diváky komediálním spolkem, zatímco druhá opera byla tragédií popisující právě tento komediální spolek. Havelka tak mistrně využil potenciální propojenosti obou samostatných kusů aby vytvořil zcela unikátní a neobyčejně působivý celek. Druhá opera přišla do již hotového světa, ze kterého vytěžila maximum, s mocným přispěním skvělých pěveckých i hereckých výkonů hlavního šaška - vlastníka a provozovatele celé potulné společnosti - a jeho ženy. Spojení komedie s tragédií, dvou zcela odlišným způsobem psaných libret, uvolněného hereckého projevu vnuknutého geniálním Havelkou se skvělými výkony exaltovaných protagonistů, to vše nás při závěrečném potlesku nutilo zvednout se ze sedadel a tleskat ve stoje, ale báli jsme se.

28.10.08

TEAM

25.10.08

(Dém) oni

Vytrhovali JÍ duši z těla.
Napínali JÍ krční svaly jako koni.
Plašili JÍ srdce.
Drželi obličej rukou,
aby nemohla dýchat.

Ržála - divoce splašená - Ržála.
Musí odejít,
ale přijdou
ZAS.

24.10.08

-... / .- / ... / . / -. //

Černé...............kabátky
Ovečky..............ve vlasech
Františkovy....................oči

Manželství..........se uzavírají
.........................v nebi
....................... - -

05.10.08

ikea NAVŽDY



Je to zvláštní, ale vypadá to, že u nás doma v milém vyhnanství, kde bydlíme s princeznou a kočkama, to vypadá na to, že cenu za nejlepší parádičku sezóny získá ikea. Konkrétně vlastně reklama na ikeu. Strávili jsme prohlížením téhle věci poslední hodinu a stále jsme se jen smáli. Prostě neuvěřitelné a skvělé.

"No tohle.. tohle získalo pro mě ikeu NAVŽDY na mou stranu.. a rozhodně si nemyslím, že je to šmejd." Tak zní doslovný přepis slov, která princezna po shlédnutí celé aplikace vydechla. "V takových chvílích mám opravdu dojem, že počítačový svět opravdu stojí zato. Jinak ho nenávidím, ale toto mě přesvědčilo," dodala.

Tedy: až jakákoli kika, asko a jiný nuly budou někdy schopný pouhé desetiny toho, co bozi ze Švédska, ostříhám si plnovous a princezna začne nosit kalhoty.

Smekáme a mrkáme.

03.10.08

Vyhnanci vědy

Seznam laureátů letošních Ig Nobel Prizes
(trpce žertovných verzí nobelových cen):




ARCHEOLOGIE: Astolfo Gomes de Mello Araujo a José Carlos Marcelino za důkaz, že pásovci mohou poškrábat archeologické vykopávky.

BIOLOGIE: Marie-Christine Cadierguesová, Christel Joubertová a Michel Franc za objev, že blechy žijící na psech skáčou výš než ty, co žijí na kočkách.

EKONOMIKA: Geoffrey Miller, Joshua Tyber a Brent Jordan za objev, že exotické tanečnice vydělávají víc, jsou-li na vrcholu plodného období.

FYZIKA: Dorian Raymer a Douglas Smith za matematický důkaz, že prameny vlasů nebo prakticky čehokoli jiného se nevyhnutelně musejí zacuchat.

CHEMIE: Sheree Umpierreová, Joseph Hill a Deborah Andersonová za objev, že Coca-Cola zabíjí spermie. Cena se ovšem dělí a dostali ji také C.Y. Hong, C.C. Shieh, P. Wu a B.N. Chiang za důkaz, že to není pravda.

KOGNITIVNÍ VĚDA: Tošijuki Nakagaki, Hirojasu Jamada, Ryo Kobajaši, Acuši Teró, Akio Išiguro a Agota Toth za objev, že améby dokážou řešit rébusy.

LITERATURA: David Sims za svou studii "Ty bastarde: Narativní výzkum zkušeností s urážením v rámci organizací."

MEDICÍNA: Dan Ariely za demonstraci faktu, že drahé falešné léky jsou účinnější než levné falešné léky.

MÍR: Švýcarský federální etický výbor nehumánní biologie a občané Švýcarska za přijetí právního principu, že rostliny mají svou hrdost.

VÝŽIVA: Massimiliano Zampini a Charles Spence za demonstraci faktu, že jídlo chutná lépe, pokud má lepší zvuk.

02.10.08

Impossible Germany

Tak si jedu Vysočinou, v kapse třikrát za pětsetpáďo (kdo chce porozumět tomu, co tím myslím, nechť se nechá zaměstnat u ČSOB Pojišťovny a.s. člena holdingu ČSOB Group) a poslouchám vám Český Rozhlas, tentokrát 3. Obyčejně poslouchám 1, ale v 19 hodin zpravidla přepínám na 3, v tu hodinu totiž bývá na jinak vážnohudebnějším rádiu slýchat elektronika, world music, jazz, rock... prostě Čajovna. Tentokrát byla na paškál vzata skupina s názvem Wilco. Nejdříve jsem si poslechl povídání zastřeného odborníka na rock, který naznal, že frontman je skvělý kytarista (viz sólo v ukázce). Slyšel jsem jednu skladbu, která mne věru zaujala a následně ještě dvě další. Prý si berou inspiraci z Beatles a několika dalších kapel, nevím jakých. Zámek, když šla později kolem mne poslouchajícího tuto kapelu, optala se, zda to poslouchám Johna Lenona, což mluví za vše. Posuďte sami text a píseň z jejich nového alba Sky Blue Sky.




Impossible Germany
Unlikely Japan
Wherever you go
Wherever you land

I'll say what this means to me
I'll do what I can
Impossible Germany
Unlikely Japan

Fundamental problem
All need to face
This is important
But I know you're not listening
No I know you're not listening

This was still new to me
I wouldn't understand
Impossible Germany
Unlikely Japan
This is what love is for
To be out of place
Gorgeous and alone
Face to face

With no larger problems
That need to be erased
Nothing more important
Than to know someone's listening
Now I know you'll be listening

01.10.08

PORTISHEAD - THIRD



Silence

(Esteja alerta para as regras dos três
O que você dá, retornará para você
Essa lição, você tem que aprender
Você só ganha o que você merece)

Nové album portished mně zcela učarovalo a to první píseň začíná neznámým jazykem, následující hudba je ale pravým balzámem na srdce unaveného nuzáka. A časem se ozve i beznaděj naší milé zpěvačky, která zpívá samozřejmě o tom, že to je v prdeli. Ale ta hudba... prostě je to zajímavé, neznámé, skvělé.

Hunter

No one said
We'd even known each other
And new evidence
Is what we require
In this world

A hudba pokračuje, tentokrát je to píseň slečny z nějaké bondovky svíjící se na podiu v mexikánském podniku..nebo kubánském..nebo asijském. uf uf

Nylon Smile

I'd like to laugh at what you said
But I just can't find a smile
I wonder why I can't
I struggle with myself
Hoping I might change a little
Hoping that I might be someone I wanna be

A teď to začíná podivně opakujícími se zvuky, takové kňour, kňour, cink cink na hrnek.... jak depresivní jsou... a text je emblematický pro portishead .. no uplně. Refrén 'Cause I don't know what I've done to deserve you / And I don't know what I'd do without you ..... dává vzpomenout tím, jak je zazpíván a tak vůbec, na legendární 90. léta. Third vyšlo totiž po deseti letech, aby bylo jasno.. poslední kousek je z 98

The Rip


As she walks in the room
Centered and torn / Scented and tall (?)
Hesitating once more
And as I take on myself
And the bitterness I felt
Realize that love lost

Wild white horses, they will take me away
And the tenderness I feel
Will send the dark underneath
Will I follow?

Tahle písnička je prostě krásná.. to je u mě píseň za srdce chytající. Tak chytající, jak toho nikdy portishead pro mě nebyli schopní. Je to takové křehké, že. A pak nakonec to vezme zvláštní konec.. dynamiku... ale jinak je to kolovrátkové opakování takové básničky spájené se zvláštní kolovrátkovou hudbou... hudbou.. ano, ted to zkusím pojmenovat, hudbou vesmírných zvuků... takového toho radarového vlnění na oběžné dráze... prach vesmírný atd.. je to zvuk zvláštně retro.. jsou to synteťáky? Přidávám i video.. animaci jednoznačně oceňuju a chválím!



Plastic

I wonder why
I don't know what you see
Of course I care
I won't pretend
It's just a thorn
I'd said enough

No taktoto je zase odjinud... je to jiné zkrátka... drsné, a zcela jasně vesmírné.. trubky hlásící příjezd marťanů.. výrazná vrtule vrtulníku...

We Carry On

The taste of life I can't describe
It's choking up my mind
I'm reaching out
I can't believe
The faith it can't decide

Zase nějaké bubny.. a a pípající zaseklá vysílačka.. k tomu jednoduché... pam pam padáda.... a zcela zvláštní na portishead způsou zpěvu... a hezký refrén.. u mě
On and on I carry on / But underneath my mind / And on and on I tell myself / It's this I can't disguise ... a píseň jede, jede, mě se to líbí. PA PA pa pa pa

Deep Water

I'm drifting in deep waters
Alone with my self-doubting again
Try not to struggle this time
For I will weather the storm

A tohle je zase odjinud.. zpíváno vychlastanym hlasem nejake opilkyně z nádraží. A pak tam začnou přizvukovat ty zvláštní hlasy..cha.

Machine Gun

I saw a savior
A savior come my way
I thought I'd see it
In the cold light of day
But now I realize that I'm
Only for me

A tohle je mimetické.. že .. jako že to zní jak machine gun... a k tomu ten zpěv velekněžky na nějakém šutru s dýkou v ruce... co je to savior? Že prý zachránce, spasitel. Precet sem si celej text.. a jo, je to zpěv nějaké vestálky na šutru... přesně.

Small

If I remember the night that we met
Tasted a wine that I'll never forget
Opened the doorway and saw through the light
Motions of movement an I felt delight

opět táhlé krásné zpívání..už víte,že to mám rád. A k tomu takový text.. no tedy.. Píseň zakončuje zpěv jakéhosi chóru, který tedy jakoby vyřkl ortel ... "You tried to understand / But you're just a man" .. a pak to závěrečné "Hating the Lord". To tedy nechápu... síla, to sakra jo.. fakt velmi temná píseň. Mam dojem, že nejtemnější, co svět viděl.

Magic Doors

I can't deny what I've become
I'm just emotionally undone
I can't deny I can be someone else
When I have tried to find the words
To describe this sense absurd
Try to resist my thoughts but I can't lie

Vtipné první dva verše, že.... beznadějná píseň fracka z města.. Je to taková street píseň..o flákání.. možná.. aspon to vidim v tonu s jakym to zpívá.

Threads

Better if I could find the words to say
Whenever I take a choice it turns away

I'm all tired of my mind (?)
I'm all thinking of why (?)

I'm always so unsure

stereotypní smyčka na kytaru o stereotypním opakování chyb..nejspíš. Ha.. už nemůžu, tohle je konec alba a je to taky konec mé recenze.
I am alive when I sleep / Why am I not in all that I got? / I can't find no one to blame / Stand, stand, damned one / Damned one / Damned one / Damned one / I am one / Damned / One / Where do I go?

A závěrem zní opět naše známé vesmírné trubky volající a vítající marťany a kosmické prostory.