Ráno se mi zdálo, že jsem anděl
létám mezi regály
a hledám
prášek, kterým pán nám prádlo prát chtěl,
abychom se krásní zdáli
lebkám.
30.01.08
A pak že nejsou (vánoce v supermárketu)
Vystavil/a
dlouhý
v
0:15
rubrika Spor o existenci andělů
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
12 komentářů:
hodnotná báseň je od širokého. Díky ti široký!
Taky se mi zdál sen...
Jak Širokého klepu pravítkem přes prsty tak dlouho, až odstranil z básně lebky a nahradí něčím smysluplnějším!
Škoda, že to byl jen sen a on si zabil takovou suprovou básničku ;-)
No, teda spíš škoda pravítka.
No jistě.. Široký je děsně chlapák, o jeho silné ruce nejedno pravítko by se zlomilo! A to by byla škoda ne ;o)
tak já taky přidam do pranice názor... asi jo.. široký ty lebky.. nešlo by je třeba přebásnit.. podle mě stejně jádro celé básně je v onom věčném verši "prášek, kterým pán nám prádlo prát chtěl".. dojezd by měl být méně razící.. už jen odpočinek a vycpávka.
ee
Večer se mi zdálo, že jsem žena
létám v mužském salónu
a hledám
jediného muže, kterému bych prala prádlo
aby se na mě nezlobil
že jsem hubatá.
Večer se mi zdálo, že jsi hubatá
létáš v mužském obleku
a smekáš
a já v sexy zástěře jím poupata
nabízím ti tělo své
a pekáč
sexualita?
masochismus?
ee.
Snad neuráží
kdo v ráži
rýži
háže.
Ta v ráži
Jako bych zaslechl nějaké volání...jsou zločiny, k nimž netřeba mít motiv.
Musím zde zmínit postarší geniální návrh zámkův, aby za slovo lebkám bylo dosazeno ženám. Velmi vkusné a trasformující výměnisko.
Okomentovat