Narazil jsem na časopis, který se věnuje bydlení trochu jinak, než jak je běžně vidět v obyčejných časopisech o bydlení, v ikeji, případně kdovíkde. Zrovna s Princeznou vylepšujeme byt..tak je to pro mě trošku vstyčený varovný ukazovák.... Nesnažím se i já ze svého domova udělat aseptické, vydyzajnované nemocniční prostředí? Není můj byt krásný na pohled, ale bez duše? Jsme v tom všem někde přítomni my tři, co tu bydlíme?
Hezké povídání o tom naleznete zde. Jinak, co že je to za časopis? Začátek článku říká toto: Bored with over-styled interiors shoots? Here’s the magazine for you. Apartamento is a small-format magazine from Barcelona that provides an alternative take on how we decorate and live in our homes. Here is reality: clutter, un-retouched paintwork, real living spaces unadorned with designer objects placed by a stylist..
...kdo bude číst dál, dozví se, jak je to s tou nearanžovaností a opravdovostí interiérů v Apartamentu a mnoho dalšího...
14.02.09
Apartamento
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Jaký zajímavý, kritický a podnětný příspěvek na vyhnanství! Už by si to možná zasloužilo vlastní rubriku bytový design nebo tak něco, než všelicos!
Jestli to chápu správně, tak autoři Apartamenta kritizují sterilní nezabydlené a neútulné designy, které si s takovou oblibou nechávají (bohatší) lidé na míru vytvářet návrháři neboli "designátory"... Namísto toho upřednosťnují postupné zabydlování, míšení starého s novým, prostor obývaný a žitý...
Naprosto souhlasím.
Ale! Tedy ne ale, jen upřesnění, ony sterilní neútulné vydysajnované prostory, jaké třeba vyrábějí v "Jak se staví sen" a v mnoha jiných zahraničních pořadech a denně v reálných obydlích, se nechávají často inspirovat stylem, slohem - minimalistickým, funkcionalistickým, někdy futuristickým či prostě "moderním", čisté linie, kontrastní barvy nebo nebarvy atd., zkrátka tak trochu neútulným zdá-lo by se. Ale je to otázkou nátury, ne každý se cítí útulně v "útulném" bydlení. Je to styl, stejně jako jsou stylem zabydlené, útulné, praktické, zdobené, žité atd.
Mně se třeba líbí, ale žít bych v něm také nechtěla.
Ale zásadně souhlasím s tím, že i když pro to člověk nemá cit, nemá vkus, měl by být, třebas s pomocí odborníka, tím, kdo zabydluje. Neměl by vyhazovat staré, protože chce nový designový kousek, už jenom proto, že to staré může mít s ním nějaký vztah a navíc za dvacet let si bude kupovat úplně týž kousek, který v té době zrovna bude novým designovým kouskem. Neměl by vyměnit svůj "život" z čista jasna za zcela nový, naordinovaný časopisy o moderním bydlení. A konečně inspirovat se může, ale vyzdobit si byt kompletně podle dvou stránek z ikei (která zrovna klade při fotografiích a instalacích důraz na "zabydlenost" a "útulnost") je výrazem nejen nedostatku ducha a originality, ale také vzhledem k tomu, kolik lidí proudí denně ikejí, je to jakoby se nastěhoval přímo do jejího obchoďáku.
Dlouhý, myslím, že se toho obávat nemusíš. Pokud jste to vy, kdo vylepšuje, a třeba se inspirujete v časopisech, v obchodech atd., ale kombinujete a namýšlíte zase jenom vy, tak tam prostě přítomni a vyjádřeni budete.
Ono být krásné na pohled se s mítu duši nevylučuje.
Jinak řečeno, základ dobrého designu je nemít dost peněz na vyhazování stávajících kousků.
Okomentovat