Spocena hrůzou jsem se jednoho nedávného rána vzbudila z příšerného snu. Byl den D. Den svatební. Nikdo nepřišel, protože T. zapomněl poslat pozvánky, já nebyla oděna v rouše nevěstině, protože jsem kdesi zapomněla svatební šaty. A v kostele nebyl žádný kněz. Do toho pršelo a pršelo. Nikde nikdo. A já láteřím. A vůbec, ale vůbec nemám chuť se takto vdát. Chci to odložit. V tom ale přichází kněz. A už tam stojíme a už se máme zaslíbit...
Na základě tohoto snu jsem popohnala minulý týden věci vpřed - a nechali jsme si dělat prstýnky. To trvá. Tak aby se to do obřadu vůbec stihlo. Následovalo zase několik klidných nocí. Až do předvčerejška. To jsem se dozvěděla, že sestra mé kamarádky do toho taky letos praští. A že shánějí místo a namýšlejí a organizují. Svatba se bude konat... V SRPNU!
My ji máme v dubnu. Tedy za necelé dva měsíce. Tedy coby dup. Kurnikšopa.
To, co bychom dva měsíce předem už zajistit nezvládli, to naštěstí máme - vybrané datum, zamluvený kostel a zamluvenou restauraci. Restauraci jsme chtěli v lednu změnit. V té druhé ale byl už termín obsazený.
Ale nemáme zajištěno spoustu dalších věcí, které je nutné zajišťovat též dopředu. A protože T. se chová, jak kdyby se neženil vůbec, a já, jak kdybych se měla vdávat za půl roku a ne už ZA DVA MĚSÍCE, tak jsem se vzpamatovala aspoň já a sepsala tento přehled:
A protože se nejenže málo staráme o to, aby to vůbec proběhlo, ale také se ani neradujeme a neužíváme si přípravy na tuto výjimečnou událost, která se už NIKDY NEBUDE OPAKOVAT, tak vkládám tento příspěvek, zakládám na něj novou rubriku a zadávám si/nám závazek, průběžně odškrtávat položky ze seznamu, informovat o odškrtávání a vůbec podávat raporty z bojiště. Howgh.
3 komentáře:
Já mám před svatbou respekt a upřímně obdivuji každého, kdo se nebojí se vdát či oženit; to je vše, co k tomu v tuto chvíli popíjejíc kafe a čumíc z okna mohu říci.
no zámku, když jsem to četl.. to tve povidani... rikal jsem si bla, bla.. svatba se da zmaknout za tyden, tak jaký stres..ale pak jsem se podival na ten seznam... a jaksi začinam trošku chápat, že to je asi peklo.
nicméně... až se budu ženit, začnu to řešit týden předem.. na tom bohužel nic nikdo nezmění. Táta chodí na autobus na poslední chvíli, já chodím na autobus na poslední chvíli, široký chodí na autobus na poslední chvíli a šimon nabeton taky chodí na autobus na poslední chvíli
Okomentovat