GB VS. ČR

Jak někteří z blízkých ví, koupil jsem si prvně v životě dvě knihy ze zahraničí. Dovolte mi krátkou rekapitulaci:

1. objednány dvě knihy
2. po týdnu došla do shránky kniha první. V té samé době se ve shránce objevila upomínka, že je cosi na poště.
3. Kladení si otázek: "K čemu je ta upomínka? K čemu jen? K tomu co právě došlo?"
4. Princeznino zničení upomínky.
5. následují cca 4 návštěvy pošty oddělené vždy zhruba 4 dny, kdy jsem vždy stejně předložil občanku, pani se podívala do PC.. vrrrm, vrrrrrm: "ne, bohužel tu pro vás nic nemáme"
6. vyřízení jisté reklamační korespondence, kdy nás všechny indická pracovnice Shimaaaaya, nebo jak se to milé děvče jmenovalo, ujistila, že se nic neděje, chyba je na její straně, a že nám knihu pošle okamžitě znovu.
6. doručení nového lístku o jakési zásilce na poště (včera)
7. dnešní cesta na poštu, předložení občanky, pohled paní do PC.. vrrrrrrm, vrrrrrrm: "ne, bohužel tu pro vás nic nemáme"
8. předložení papírku se slovy: "Ale já jsem dostal tohle..."
9. Nehnutí brvou od pracovnice pošty, která papír vzala, ušla 4 metry, zahrabala v hromádce balíků a předložila mi dva exempláře knihy The Newspaper Designers´s Handbook

Dojemnou tečku za tímto příběhem činí bonus, který jsem obdržel v nové zásilce, kam pod tíhou viny Shimaaaaya nejspíše umístila jako malé odškodnění záložku. Záložku, která ještě navíc dotvrzuje skvělý dojem, který v nás všech zanechala britská firma Book Depository, kterou špendrián firmy Česká pošta připravil o jeden exemplář knihy v hodnotě 55 euro.