PORTISHEAD - THIRD

Silence

(Esteja alerta para as regras dos três
O que você dá, retornará para você
Essa lição, você tem que aprender
Você só ganha o que você merece)

Nové album portished mně zcela učarovalo a to první píseň začíná neznámým jazykem, následující hudba je ale pravým balzámem na srdce unaveného nuzáka. A časem se ozve i beznaděj naší milé zpěvačky, která zpívá samozřejmě o tom, že to je v prdeli. Ale ta hudba... prostě je to zajímavé, neznámé, skvělé.

Hunter

No one said
We'd even known each other
And new evidence
Is what we require
In this world

A hudba pokračuje, tentokrát je to píseň slečny z nějaké bondovky svíjící se na podiu v mexikánském podniku..nebo kubánském..nebo asijském. uf uf

Nylon Smile

I'd like to laugh at what you said
But I just can't find a smile
I wonder why I can't
I struggle with myself
Hoping I might change a little
Hoping that I might be someone I wanna be

A teď to začíná podivně opakujícími se zvuky, takové kňour, kňour, cink cink na hrnek.... jak depresivní jsou... a text je emblematický pro portishead .. no uplně. Refrén 'Cause I don't know what I've done to deserve you / And I don't know what I'd do without you ..... dává vzpomenout tím, jak je zazpíván a tak vůbec, na legendární 90. léta. Third vyšlo totiž po deseti letech, aby bylo jasno.. poslední kousek je z 98

The Rip

As she walks in the room
Centered and torn / Scented and tall (?)
Hesitating once more
And as I take on myself
And the bitterness I felt
Realize that love lost

Wild white horses, they will take me away
And the tenderness I feel
Will send the dark underneath
Will I follow?

Tahle písnička je prostě krásná.. to je u mě píseň za srdce chytající. Tak chytající, jak toho nikdy portishead pro mě nebyli schopní. Je to takové křehké, že. A pak nakonec to vezme zvláštní konec.. dynamiku... ale jinak je to kolovrátkové opakování takové básničky spájené se zvláštní kolovrátkovou hudbou... hudbou.. ano, ted to zkusím pojmenovat, hudbou vesmírných zvuků... takového toho radarového vlnění na oběžné dráze... prach vesmírný atd.. je to zvuk zvláštně retro.. jsou to synteťáky? Přidávám i video.. animaci jednoznačně oceňuju a chválím!



Plastic

I wonder why
I don't know what you see
Of course I care
I won't pretend
It's just a thorn
I'd said enough

No taktoto je zase odjinud... je to jiné zkrátka... drsné, a zcela jasně vesmírné.. trubky hlásící příjezd marťanů.. výrazná vrtule vrtulníku...

We Carry On

The taste of life I can't describe
It's choking up my mind
I'm reaching out
I can't believe
The faith it can't decide

Zase nějaké bubny.. a a pípající zaseklá vysílačka.. k tomu jednoduché... pam pam padáda.... a zcela zvláštní na portishead způsou zpěvu... a hezký refrén.. u mě
On and on I carry on / But underneath my mind / And on and on I tell myself / It's this I can't disguise ... a píseň jede, jede, mě se to líbí. PA PA pa pa pa

Deep Water

I'm drifting in deep waters
Alone with my self-doubting again
Try not to struggle this time
For I will weather the storm

A tohle je zase odjinud.. zpíváno vychlastanym hlasem nejake opilkyně z nádraží. A pak tam začnou přizvukovat ty zvláštní hlasy..cha.

Machine Gun

I saw a savior
A savior come my way
I thought I'd see it
In the cold light of day
But now I realize that I'm
Only for me

A tohle je mimetické.. že .. jako že to zní jak machine gun... a k tomu ten zpěv velekněžky na nějakém šutru s dýkou v ruce... co je to savior? Že prý zachránce, spasitel. Precet sem si celej text.. a jo, je to zpěv nějaké vestálky na šutru... přesně.

Small

If I remember the night that we met
Tasted a wine that I'll never forget
Opened the doorway and saw through the light
Motions of movement an I felt delight

opět táhlé krásné zpívání..už víte,že to mám rád. A k tomu takový text.. no tedy.. Píseň zakončuje zpěv jakéhosi chóru, který tedy jakoby vyřkl ortel ... "You tried to understand / But you're just a man" .. a pak to závěrečné "Hating the Lord". To tedy nechápu... síla, to sakra jo.. fakt velmi temná píseň. Mam dojem, že nejtemnější, co svět viděl.

Magic Doors

I can't deny what I've become
I'm just emotionally undone
I can't deny I can be someone else
When I have tried to find the words
To describe this sense absurd
Try to resist my thoughts but I can't lie

Vtipné první dva verše, že.... beznadějná píseň fracka z města.. Je to taková street píseň..o flákání.. možná.. aspon to vidim v tonu s jakym to zpívá.

Threads

Better if I could find the words to say
Whenever I take a choice it turns away

I'm all tired of my mind (?)
I'm all thinking of why (?)

I'm always so unsure

stereotypní smyčka na kytaru o stereotypním opakování chyb..nejspíš. Ha.. už nemůžu, tohle je konec alba a je to taky konec mé recenze.
I am alive when I sleep / Why am I not in all that I got? / I can't find no one to blame / Stand, stand, damned one / Damned one / Damned one / Damned one / I am one / Damned / One / Where do I go?

A závěrem zní opět naše známé vesmírné trubky volající a vítající marťany a kosmické prostory.

Reportáž psaná na Hromádce... (Fotoreportáž focená na Hromádce)

life´s too short

Milí vyhnanci, snad vám nevadí moje spamovací nálada, kterou poslední dobou mám. Já jen, že bych rád ukázal, jak se taky dá udržovat blog, když se dostanete do úzkých s vlastní tvorbou, důvtipem a vkusem. ...když z vás práce začne sdírat poslední zbytky volného času a vy už nemáte sílu na nic smysluplného. Já třeba poslední dobou tak moc pracuji, že nemám ani kdy stonat. Když jsem se třeba onehdá před pár dny v pátek přiondal domů, lehl jsem si pouze a začal trpět. Rýma mne neopustila až do nedělního odpoledne. Dnes jsem zbytky té nemoci v práci vyseděl. Náhodou jsem přitom zahlédl nápis, který říkal: "život je moc krátký na to, abys ho marnil ve špatné práci." Myslíte, že se mi tím něco naznačuje? Myslíte, že toho mám nechat.. a to i když je to TOLIK zajímavá práce, TOLIK dobře placená a TOLIK prestyžní?

Tak vám ty nápisy tady ukazuju. Podívejte se a popřemýšlejte. Popřemýšlejte o svojí práci a taky možná o tom, kdy naposledy vás nějaká reklama pobavila? Byl to čtvrtníček? Nebo reklamy na Hornbach? Nebo reklama na takové to domácí žvýkání?

Ekologické ZOO

Zdravím vyhnance, kterým přináším pravidelnou zprávu o stavu-internetu-právě-teď. Dnes bych rád upozornil na jedno menší japonské ekologické zoo. Věřím, že všechny vyhnance potěší a snad i přiměje k zamyšlení.

Co myslíte, není to úžasné? Taky vámi hýbe, že netušíte, jak tohle někdo mohl dokázat? Taky vás štve to nehorázně veliké množství kreativity, které do tohoto absurdního projektu někdo vložil?

Tři kousky

Půlnoc a vítr

Byla už sotva nedělní noc,
lidé se potichu bavili či spali -
zatímco na poli hlučely v obilí stromy,
na návsi do oken šuměl jen jediný keř.

Vyšla jsi malátně na verandu,
překvapená, jak málo svítá, nahá,
ospalá jako zub moudrosti
vyjmutý z lůžka sladkého usínání...

Ráno tě našli v tom keři.
Oblečenou.





Svědomí

Půlnoční bouři jsem neviděl,
pouze na černém nebi v dálce
přes obzor trčící polovinu
zapáleného stromu.

-

Když zapadla i ta poslední
viditelná větev,
jakoby začínalo červenavě svítat
- ale po chvíli vyšla tma.





Ve víru kašny

Ve stále stejném víru kašny
choulí se malá vichřice
a její zvuk je tolik strašný,
až drolí soškám chrliče.

Na lodi ani kládě z voru
neustojíš to těžiště -
nehybné je a do mramoru
zapisuje, že nevíš vše.

Pozdrav z Hromádky (s opatřením proti útokům "ban comic sans")

Jak se žije na Hromádce

Tak už bydlíme. Bydlíme čile, hbitě, divě, ale bez netu... Jestli my to přežijeme... Jestli to přežijeme, vložíme sem reportáž psanou na Hromádce.

Vyhnanství vyznání

Kdy již budu dostatečně starý, abych mohl vyzvat Boha na souboj, na souboj se svým srdcem, které si tak dlouho pěstuji? Mohlo by snad přijetí takové výzvy znamenat konečné naplnění? A mohlo by její odmítnutí znamenat konečnou urážku? Snad ano. Každopádně budu i nadále zarputile stárnout a těsně před smrtí to zkusím... Protože, co když má každý jen jeden možný pokus? Pochybuji, že to kdy někdo poprvé zkusil v devadesáti pěti letech... Jsem nervózní, jsem šťastný.

Fatamorgána sirény

Když ve středu 7.1. 2009 přesně v poledne začala na celé Rosice houkat siréna, odtušil jsem, že je to jen obvyklá zkouška sirén, která se pravidelně odehrává každou první středu v měsíci. Jako obvykle touto dobou, měl jsem zase pravdu. Když ani po pěti minutách nevtrhl do ulic chaos, když bylo opět jasné, že nejhlasitější zvuk tohoto dne a možná nejhlasitější zvuk v dějinách Rosic od dob poslední války bude nadále právě zvuk této sirény, povzdychl jsem si nad ztracenou příležitostí k rychlému hrdinství války, skrze kterou, jak věřím, by mne bezpečně, ale přesto velkolepě a hrdinsky provedl Bůh.

Vždy jsem o této nepřístojné touze přemýšlel jako o paradoxním cynismu, ke kterému mne a jistě i mnohé další lidi dovedla „dnešní doba odosobňujících médií“. Ve skutečnosti jsem si ale při tom nikdy nepřipadal tak, jako když bývám cynický. Za cynika jsem se označil vždy až později, když jsem se snažil zařadit své pocity do kategorií, odpovídajících běžnému lamentování.

Ne, nejde o cynysmus, spíše o dětské zklamání, že zase nebudu rytířem. To ale také není přesné. Když řeknu „dětské zklamání“, vybaví se představa rozmazlenosti. Já měl však na mysli něco jiného, jistou naivní čistotu, s jakou je požadována proměna právě a jedině v rytíře, vznešeného bojovníka proti všemu zlému a nepravému. Nikoli rozmazlené „já chci“, ale čisté „já toužím“.

K rytířství se však váže násilí. A který naivně čistý dětský bojovník by si mohl přát příchod násilí jen proto, že nikde zrovna není žádné, se kterým by šlo bojovat? Možná takový, který cítí zlo a nepravost na nespočtu míst, která jsou ale mimo jeho dosah. Který si nepřeje vyvolání násilí, ale přivolání.

Je to snad požadavek slabocha, který nedovede zlo a nepravost sám vyjít hledat do světa, který se zdráhá zaplatit za své poslání ztrátou domova? Ne, slabošství jsem v tu chvíli zklamání po ztichnutí sirény také necítil, právě tak, jako jsem necítil ani cynismus. Možná, že obojího je schopen dospělý bojovník, ale ve mně je dítě a dítěti je domov celým světem - nemůže z něj nikam „dál“, přestože jej lákají zvláštní fatamorgány.

behind YOU

Jak jsem (si) poskočila

Poskočila jsem si, když jsem poprvé u svých objednávek uviděla červený vykřičník, který značí novou objednávku. Je to tak! Poskočila jsem na FLERU z pozice vystavovatel do pozice prodávající. Mám teoreticky prodané tři výrobky, prakticky dva, za něž už na účet došla platba a které jsem už odeslala. A protože si buduji jméno a protože mi přijde, že to nejen vypadá líp, ale hlavně velmi potěší, snažila jsem se o to, aby moje horký zboží odcházelo ode mě jaksepatří ohozené.



Ano, prodal se Záchranný kruh i s Širokého autorskou básničkou! A zmizely také plstěné fanynky:



A protože jsem došla k závěru, že jsem šikovná a zasloužím si odměnu, a protože už nemám z čeho tvořit, objednala jsem si až z Prahy rouno. No nádhera!!! Ach, ty barvy!



Takže až i poslední vyhnanec zmizí na filmovce, sabotážně jim zaplstím tento blog od sklepa až po půdu! Ha!

svatební oznámení 1

Tato krása vznikla zcela neúmyslně, nearanžovaně a bezelstně, když jsme chtěli s princeznou pořídit nějaké skenované fotky na lfs. No a výsledek se nám zdá zajímavý... myslíme, že by z toho mohlo být celkem epesní svatební oznámení. Říkejme tomu svatební oznámení 1

myšlenka oznámení užívající nádražní fotky z automatu patří princezně již hezkých pár let (a před ní možná josephu beuysovi)

Prozaičtější překlad Joy Division

Pokusil jsem se o prozaičtější překlad, ale nějakým způsobem mi při čtení originálu samy naskakovaly různé rýmy a asonance, takže jsem se jim nevyhnul. Nejsou ale pravidlem, které by mne svazovalo(jak to bylo u minulého překladu), naopak se podvolují snaze o věrnost obsahu překladu.

Puntík námořníkem

Stalo se, nestalo, že jeden malý puntík začal námořničit. Nemaje s tímto drsným prastarým povoláním pražádné zkušenosti, napustil si vodu do vany. Až po okraj! Z včerejších novin si složil loďku, nasadil si námořnickou čepici a tradááá do vany! Brázdil od jednoho okraje k druhému tak divoce, až rozhoupaná hladina cákala po celé koupelně a loďka se povážlivě rozmáčela. Když měl vody až po puntík v "puntiku", doplul rychle ke břehu vany a vyskočil... A brblaje si, že takto se nedá pořádně námořničit, odkutálel se do pokoje vyrábět záchranný kruh.

A takto to dopadlo:



A nezahálel ani Široký a ubásnil k tomu na míru toto:

studiocom

Poprvé v životě jsem měl to potěšení příïjímat někoho do zaměstnání. Napsal jsem tedy s pomocí princezny inzerát a čekal jsem. Přihlásil se mi s ukázkami své práce leckdo. Nejzajímavější ale rozhodně zůstává nabídka pana studiocom. Pro radost všem ji tu vystavuji.

Diskuse o překladech Joy Division

Ještě jednou se omlouvám za tón, kterým jsem vše sepsal, především princezně, která si do mne narozdíl od dlouhého nerýpla a můj tón si nezasloužila. Pokusím se být věcný. prosil bych vás taky o konkrétnost. Soudy, který překlad je lepší, jsou zcela na nic, když se nemluví o konkrétních místech v textu. Odložme emoce, odložme soudy, zaoberme se překladem jako takovým.

Nejdřív ale musím reagovat také obecně. Nechci rozhodně říci, že můj překlad je lepší proto, že jsem vymyslel rýmy, ael prostě proto, že jsem respektoval, že autor použil rýmy. Kdyby je nepoužil, rozhodně by nebylo v pořádku překládat text s rýmy. Je samozřejmě také pravda, že pokud to překladatel tak cítí a dovede nahradit rýmování jiným prvkem a nepochopitelně tak docílí větší věrnosti řpekladu, je to v pořádku. To jde ale udělat jen ve velmi výjmečných případech a překladatel musí být opravdu dobrý.

Počítat slabiky mne nenapadlo, příliš by mne to svázalo. Nejde ale ani tak o počet slabik jako takový, ale o držení jakéhosi metra, systematické střídání trochejů a daktylů. Kopírovat originál by v tomto směru jistě šlo, i když velice obtížně. Obrazy by musely být ještě odvážnější, protože by se prostě nedostávalo slov, která by sedla jak do smyslu, tak do metra. Hlavní problém je ale ten, že angličtina má zcela jiné přízvuky a tak je "kopírování" metra prakticky nemožné. Je třeba nějaké metrum zvolit. Pouhé dodržení počtu slabik (v prvních 3 verších máte 3x17) z rytmického hlediska nic neřeší. Například "v" se při čtení čte spojitě se slavikou "je" a hned vám počet slyšených slabik klesl o jednu. Přepis metra mžoná nedovedu udělat uplně přesně, je to poměrně složité věc, ale zhruba by to bylo asi takhle:

(T - trochej, Xx)
(D - daktyl, Xxx)

Zmatek v jejích očích mluví za všechno
T,T,T,D

Confusion in her eyes that says it all
D,T,T,T,T (poslední neuzavřená("all" = X-), tedy jamb)

Váš řádek tedy končí brzdícím daltylem, zatímco originál vzletným jambem, očekáváním, nakročením. Začátek verše je zas opačný, začínáte úderným trochejem kde je uvozující daktyl. Tady ale musím dát za pravdu, že je možné interpretovat confusion i jako trochej, má totiž přízvuk na prostřední slabice (xXx) což v češtině neexistuje a tak je to takový hybrid mezi daktylem a trochejem.

Můj překlad je takovýto:

Zmatek v jejích očích říkajících vše
T,T,T,T,T,T(jamb)

Zachoval jsem vyznění řádku(jamb), začátek jsem vzal rovněž trochejově. Co se týče počtu přízvuků tak vy jste na čtyřech, originál na pěti a já na šesti. Počet slabik jako takový je irelevantní.

Potom je tu refrén.

Shes lost control again
Přepisovat na trocheje a daktyly tu skoro nejde, vypíšu jen počet přízvuků, jak je Ian zpívá.
XxXXXXX

Rytmicky tomu podle mne nejlépe odpovídá:
Ona je bez sebe, zpíváno takto:
XXXXXX Tedy důraz na každé slabice

Když si to zkusíte, jde to zaspívat stejně jako shes lost control again. Narozdíl od neovládá se. I kdybychom taky dávali důraz na každou slabiku, jedna chybí. navíc kladení důrazu na každouslabiku ve víceslabičném slově (neovládá) je problematické. Snažil jsem se překládat tak, aby text šel stejným způsobem zpívat.

Když chce překladatel držet rytmus, musí se držet především toho, co již napsal. Každý řádek, který má nějaké metrum, vyvolává očekávání podobného metra v dalším řádku. toto očekávání lze naplňovat a zklamávat, nebo něco mezi - obohacovat, rozvíjet. Například já jsem se v prvním a třetím řádku držel trochejského rytmu s jambovým koncem, ale na začátek jsem nedal trochej, nýbrž daktyl. Druhý a čtvrtý řádek jsou refrény, rytmicky samozřejmě totožné.

Vzniká tak takováto sekvence:

Zmatek v jejích očích říkajících vše
Ona je bez sebe
Proplouvá kolem těla nejbližšího chodce dnem
Ona je bez sebe

T,T,T,T,T,T(jamb)
DD
D,T,T,T,T,T,T(jamb)
DD

I graficky je vidět plynulý vývoj rytmu. Refrén jsem vyznačil jako dva daktyly, protože vyznačovat samé důrazy je hnus. Volně čteno jsou to dva daktyly „Onaje Bezsebe“. První a třetí řádek jsou identické, s tím že přibyl jeden nakopávající daktyl. Když se oba řádky přečtou po sobě, je v nich posun, ale plynulý.

U vás vzniká takováto sekvence:

Zmatek v jejích očích mluví za všechno.
Neovládá se.
Chytá se nejbližšího kolemjdoucího,
neovládá se.

TTTTD
TTT(jamb)
DTTTD
TTT(jamb)

Zde je změna o něco zapeklitější i když uplně drhnoucí není.Místo prvního trocheje v prvním řádku se objevil daktyl. Tedy dvě změny, zmizení trocheje a přidání daktylu. Zvukově to má ale jedno úskalí. Kdyby byl daktyl pouze přidán a zbytek by zůstal, přečetli bychom jej jako úvod k zopakování známého metra. Takto je nutno číst verš rovnou a jedna slabika prostě přebývá. Není to nutně chyba, je to posun k méně vázanému metru. Jinak řečeno se jedná o rezignaci na počítání slabik, nikoli naopak.

Přesně přepsat originál je těžké, ne-li nemožné. Je třeba použít citu překladatelova, který sám zvolí odpovídající metrum v češtině. Zda je lepší mé metrum nebo vaše není lehké rozhodnout, jistě by šlo zvolit ještě několik zcela jiných. Podstatné je jak se tohoto započatého metra držíte v přeloženém textu.

Další kapitolou je volnost překladu. Já jsem se daleko víc uvolnil a byl jsem proto obviněn z přebásnění. V některých případech bych s tímto obviněním souhlasil, je velice těžké zvolit odpovídající obraz, aby byl věrný originálu. Princip vytváření zdánlivě vlastních obrazů je ale velice široce rozšířený a pro dobřý překlad nutný. Zde bych souhlasil s Annou Kareninovou která „se stavěla za to, aby překladatelé dbali především na jakýsi smysl básně, snažili se najít to správné lexikum, významově odpovídající originálu.“ Ukázkovým příkladem jsou idiomy. Nelze je překládat vždy otrocky, většinou je daleko citlivější zvolit idióm, který koluje v našich luzích a hájích. Například „nemusí pršet, jen když kape“ nelze přeložit do angličtiny doslovně. Je třeba jít po významu a typickém použití idiomu a zvolit podobně oblíbený idi´´om anglický. Idióm totiž nenese jen svůj význam, ale také svou idiomatičnost, která by se prostým překladem ztratila a text by tak působil naprosto jiným dojmem. V angličtině by ona část textu byla brána jako pokus o tvůrčí obraz zatímco u nás jako neinvenšní využití lidové slovesnosti. To je ovšem extrémní příklad. Jde o to, jaké si zvolí překladatel priority. Například když by překládal homéra a snažil se dodržet hexametr nebo co to tam je, podřídil by tomuto úzkostlivě drženému pravidlu tu slovosled, tu celý obraz. Samozřejmě to nemůže dělat libovolně, musí se ve všem snažit přiblížit k originálu.

Abychom se vrátili k mému překladu. Ve zkoumaných prvních čtyřech řádcích je patrně sporný překlad spojení „passer by“. První, co mne napadlo, byl překlad „proplouvá kolem těla nejbližšího míječe“, tento jsem ale zavrhl pro přílišnou výraznost onoho novotvaru „míječe“. Potřeboval jsem tři slabiky které se dají číst jako jamb. „Chodce dnem“ mi nakonec posloužilo. Zeptal jsem se sám sebe, jaký je v té písni onen passer by. Je to nahodilý člověk, na kterém stojí za zmínku jen fakt, že míjí. Je to bezejmený člověk hledící do země a kráčející dlouhou ulicí. A k němu se ona přichyluje?... toto slovo je těžké přeložit. Slovník napovídá, ale většina významu tohoto slova (clinging) je spíše v jeho zvuku. Ale držme se překladu spojení passer by. Představil jsme si jej takto a stvořil jsem osobu kterou charakterizuje pouze chůze dnem. Je stejně bezejmenná. Chybí jí ale exprese míjení. To je škoda, ale věrnější překlad jsem v daných mezích nedovedl stvořit. „Chytá se nejbližšího kolemjdoucího“ je po této stránce přesnější, ovšem za cenu jednak rytmu (viz výše) a druhak zvuku (viz minule zmiňované zdvojení zájmena „se“). Pěkné a odvážné (ačkoli mne obviňujete při odvaze z přebásňování) je přeložení clinging jako chytání se. Správně jste pochopili jádro situace, o kterou jde a odvážně zvolili neslovníkový překlad.

Pochybuju, že jste až sem dočetli, soudě podle podráždění, jaké jsem ve vás vyvolal. Mě se ale také nelíbí, když ze mě děláte blbce a paušálně odmítáte všechny argumenty jako špatné bez sebemenší pochybnosti. Trochu se zamyslete a pohrejte si, tady o nic jiného nejde.

Prosím o toleranci k nepřesnostem, nejsme tu proto, abychom jadem druhého při každé příležitosti potupili. Mě opravdu baví a zajímá překládání. Netvrdím že můj překlad je skvělý, jen se snažím, aby takový někdy byl.

A je to tu!

Oznamuji slavnostně, že jsem dnes s úderem zhruba pěti hodin vrthávávala na FLER. Po dlouhých dnech hledání toho správného názvu pro mou "značku", jsem ze zoufalství přijala za svůj "puntík". Grafická úprava bude pilována (nechť zdejší grafici vezmou na vědomí), je prozatimní, nicméně "myšlenkově" to bude asi zhruba nějak takto.

www.fler.cz/puntik

A malá ukázka mé prezentace výrobků (velmi seriózní zubatý emotikon).

JOY DIVISION