Pokusil jsem se o prozaičtější překlad, ale nějakým způsobem mi při čtení originálu samy naskakovaly různé rýmy a asonance, takže jsem se jim nevyhnul. Nejsou ale pravidlem, které by mne svazovalo(jak to bylo u minulého překladu), naopak se podvolují snaze o věrnost obsahu překladu.
19.07.08
Prozaičtější překlad Joy Division
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
no dobrý, mnohem lepší než prve.. takto by to mohlo běžet v titulkách pod filmem.
Chtel bych se věnovat jedné veci... zvolení první osoby v poslední sloce... my s princeznou jsme k tomu šáhli po velkém dumání. Ty, široký, jsi k tomu také šáhl. Proč, sim tě?
Dále jsi v poslední sloce zvolil překlad "could" jako podmiňovacího "mohl bych". My s princeznou jsme to pochopili jinak...jak vidno z naší verze.
jak chápeš, šioký, poslední sloku vzhledem ke zbytku?
První dotaz moc nechápu. V první osobě je to psáno, tak jsme to oba tři v první osobě přeložili. Já tedy bez dumání.
"could" jsem pochopil jako podmiňovací, jelikož kdyby se jednalo o verzi minuločasovou, muselo by tam být, nemýlím-li se, "I could have lived", což tam není. Další řádek v minulém čase je, poslední tři už ale zase ne. To souvisí i s tím, jak vnímám poslední sloku. Vidím ji jako takový pohled do budoucna, poučený tím, co se stalo. Druhý řádek poslední strofy je flashback, velice pěkně vložený, evokující propojení úvahy o budoucím s tím, co se stalo v předchozích strofách. Celý pohled do budoucna je korunován vědomím, že jej čeká nakonec to samé.
Je otázka, co je mýtus a lež, potažmo k čemu se váže "velkorysost", uvolněnost nebo jak to přeložit. Možná lež o tom, že všechno bude dobrý, že není problém, že neumřela... Popravdě si nejsem uplně jistý.
Okomentovat